klenutý
klenutý (język czeski) edytuj
- wymowa:
- znaczenia:
przymiotnik
- (1.1) sklepiony
- odmiana:
- (1.1)
przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n m żw m nżw ż n mianownik klenutý klenutá klenuté klenutí klenuté klenutá dopełniacz klenutého klenuté klenutého klenutých celownik klenutému klenuté klenutému klenutým biernik klenutého klenutý klenutou klenuté klenuté klenutá wołacz klenutý klenutá klenuté klenutí klenuté klenutá miejscownik klenutém klenuté klenutém klenutých narzędnik klenutým klenutou klenutým klenutými stopień wyższy klenutější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik klenutější klenutější dopełniacz klenutějšího klenutější klenutějšího klenutějších celownik klenutějšímu klenutější klenutějšímu klenutějším biernik klenutějšího klenutější klenutější wołacz klenutější klenutější miejscownik klenutějším klenutější klenutějším klenutějších narzędnik klenutějším klenutější klenutějším klenutějšími stopień najwyższy nejklenutější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik nejklenutější nejklenutější dopełniacz nejklenutějšího nejklenutější nejklenutějšího nejklenutějších celownik nejklenutějšímu nejklenutější nejklenutějšímu nejklenutějším biernik nejklenutějšího nejklenutější nejklenutější wołacz nejklenutější nejklenutější miejscownik nejklenutějším nejklenutější nejklenutějším nejklenutějších narzędnik nejklenutějším nejklenutější nejklenutějším nejklenutějšími
- przykłady:
- składnia:
- synonimy:
- antonimy:
- hiperonimy:
- hiponimy:
- holonimy:
- meronimy:
- związki frazeologiczne:
- etymologia:
- uwagi:
- źródła: