vrchní

vrchní (język czeski)

wymowa:

IPA: [vr̩xɲiː]

znaczenia:

przymiotnik

(1.1) górny

rzeczownik, rodzaj męski żywotny

(2.1) starszy kelner

odmiana:

(1.1)

przypadek	liczba pojedyncza				liczba mnoga
	m żw	m nżw	ż	n
mianownik	vrchní				vrchní
dopełniacz	vrchního		vrchní	vrchního	vrchních
celownik	vrchnímu		vrchní	vrchnímu	vrchním
biernik	vrchního	vrchní			vrchní
wołacz	vrchní				vrchní
miejscownik	vrchním		vrchní	vrchním	vrchních
narzędnik	vrchním		vrchní	vrchním	vrchními
stopień wyższy vrchnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik vrchnější vrchnější dopełniacz vrchnějšího vrchnější vrchnějšího vrchnějších celownik vrchnějšímu vrchnější vrchnějšímu vrchnějším biernik vrchnějšího vrchnější vrchnější wołacz vrchnější vrchnější miejscownik vrchnějším vrchnější vrchnějším vrchnějších narzędnik vrchnějším vrchnější vrchnějším vrchnějšími
stopień najwyższy nejvrchnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik nejvrchnější nejvrchnější dopełniacz nejvrchnějšího nejvrchnější nejvrchnějšího nejvrchnějších celownik nejvrchnějšímu nejvrchnější nejvrchnějšímu nejvrchnějším biernik nejvrchnějšího nejvrchnější nejvrchnější wołacz nejvrchnější nejvrchnější miejscownik nejvrchnějším nejvrchnější nejvrchnějším nejvrchnějších narzędnik nejvrchnějším nejvrchnější nejvrchnějším nejvrchnějšími

przykłady:

składnia:

kolokacje:

synonimy:

(1.1) horní

(2.1) hlavní číšník

antonimy:

(1.1) dolní, spodní

hiperonimy:

hiponimy:

holonimy:

meronimy:

wyrazy pokrewne:

związki frazeologiczne:

etymologia:

uwagi:

źródła: