provokativní

provokativní (język czeski)

wymowa:

znaczenia:

przymiotnik

(1.1) prowokacyjny

odmiana:

(1.1)

przypadek	liczba pojedyncza				liczba mnoga
	m żw	m nżw	ż	n
mianownik	provokativní				provokativní
dopełniacz	provokativního		provokativní	provokativního	provokativních
celownik	provokativnímu		provokativní	provokativnímu	provokativním
biernik	provokativního	provokativní			provokativní
wołacz	provokativní				provokativní
miejscownik	provokativním		provokativní	provokativním	provokativních
narzędnik	provokativním		provokativní	provokativním	provokativními
stopień wyższy provokativnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik provokativnější provokativnější dopełniacz provokativnějšího provokativnější provokativnějšího provokativnějších celownik provokativnějšímu provokativnější provokativnějšímu provokativnějším biernik provokativnějšího provokativnější provokativnější wołacz provokativnější provokativnější miejscownik provokativnějším provokativnější provokativnějším provokativnějších narzędnik provokativnějším provokativnější provokativnějším provokativnějšími
stopień najwyższy nejprovokativnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik nejprovokativnější nejprovokativnější dopełniacz nejprovokativnějšího nejprovokativnější nejprovokativnějšího nejprovokativnějších celownik nejprovokativnějšímu nejprovokativnější nejprovokativnějšímu nejprovokativnějším biernik nejprovokativnějšího nejprovokativnější nejprovokativnější wołacz nejprovokativnější nejprovokativnější miejscownik nejprovokativnějším nejprovokativnější nejprovokativnějším nejprovokativnějších narzędnik nejprovokativnějším nejprovokativnější nejprovokativnějším nejprovokativnějšími

przykłady:

składnia:

kolokacje:

synonimy:

antonimy:

hiperonimy:

hiponimy:

holonimy:

meronimy:

wyrazy pokrewne:

rzecz. provokace ż

czas. provokovat

związki frazeologiczne:

etymologia:

uwagi:

źródła: