krajní

krajní (język czeski)

wymowa:

znaczenia:

przymiotnik

(1.1) krańcowy, skrajny, pobrzeżny

(1.2) skrajny

(1.3) ostateczny

odmiana:

(1.1-3)

przypadek	liczba pojedyncza				liczba mnoga
	m żw	m nżw	ż	n
mianownik	krajní				krajní
dopełniacz	krajního		krajní	krajního	krajních
celownik	krajnímu		krajní	krajnímu	krajním
biernik	krajního	krajní			krajní
wołacz	krajní				krajní
miejscownik	krajním		krajní	krajním	krajních
narzędnik	krajním		krajní	krajním	krajními
stopień wyższy krajnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik krajnější krajnější dopełniacz krajnějšího krajnější krajnějšího krajnějších celownik krajnějšímu krajnější krajnějšímu krajnějším biernik krajnějšího krajnější krajnější wołacz krajnější krajnější miejscownik krajnějším krajnější krajnějším krajnějších narzędnik krajnějším krajnější krajnějším krajnějšími
stopień najwyższy nejkrajnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik nejkrajnější nejkrajnější dopełniacz nejkrajnějšího nejkrajnější nejkrajnějšího nejkrajnějších celownik nejkrajnějšímu nejkrajnější nejkrajnějšímu nejkrajnějším biernik nejkrajnějšího nejkrajnější nejkrajnější wołacz nejkrajnější nejkrajnější miejscownik nejkrajnějším nejkrajnější nejkrajnějším nejkrajnějších narzędnik nejkrajnějším nejkrajnější nejkrajnějším nejkrajnějšími

przykłady:

składnia:

kolokacje:

synonimy:

antonimy:

hiperonimy:

hiponimy:

holonimy:

meronimy:

wyrazy pokrewne:

rzecz. krajnost ż

związki frazeologiczne:

etymologia:

uwagi:

źródła: